Jednou ze zákonných povinností každého člověka je vychodit povinnou školní docházku. Toto bylo nařízeno již za Marie Terezie, a doposud se nezměnilo. Co je odlišné je pouze počet tříd, které musí dítě podle zákona absolvovat. Zatímco tehdy to bylo pět tříd, dnes se jejich počet zvýšil na devět. Pokud nemáte absolvovanou základní školu, pak vás zkrátka nikdo nezaměstná – a je pravda, že ve skutečnosti valná většina zaměstnavatelů požaduje vyšší vzdělání.

To však přináší otázku, proč byla vlastně povinná školní docházka zavedena. Proč se Marie Terezie tehdy k tomuto tehdy neobvyklému kroku rozhodla? Ten navíc platil nejen pro České země, nýbrž pro celé území Rakouska-Uherska. A je pravdou, že k tomu měla poměrně dobré důvody.

Především chtěla snížit negramotnost populace, která byla tehdy velká. Číst a psát uměli pouze kněží a někteří příslušníci šlechty. Z běžných lidí to dokázal jen málokdo. A tato panovnice si uvědomila, o co jednodušší bude, když populace bude gramotná. A není pochyb o tom, že se jí to vyplatilo. Díky tomu, že lidé dokázali číst a psát, nehledě na základy počtů, měli možnost dozvídat se zprávy mnohem rychleji a přesněji díky novinám. To platilo i o nových zákonech.

Je však otázkou, zda je to skutečně nutné i dnes, a proč vlastně požadujeme vychodit všech devět tříd, když původně stačilo naučit se jen číst a psát, což se děti naučí v první a druhé třídě. Proč jich tedy máme dnes povinných devět?

Důvodem je, že se naše společnost od doby, kdy začalo být povinné chodit do školy, změnila. Dnes je již nutné, aby člověk měl alespoň částečný všeobecný přehled. Nikdo se o něj totiž nepostará, musí si vše zařídit sám. A aby věděl, jak na to, je nutné, aby se všemu naučil právě ve škole. Je tak zajištěno, že bude alespoň minimálně připraven na dospělý život a že bude mít přeci jen alespoň nějaké možnosti uplatnění.