Jídlo je pro ÄlovÄ›ka životnÄ› důležité. Udržuje nás naživu. Udává se, že bez jídla vydržíme mÄ›síc, bez vody jen pár dní. Každý den jsme v moderní spoleÄnosti zvyklí jíst, a to hned nÄ›kolikrát. Dopřát si můžeme nejen základ k tomu abychom neumÅ™eli hlady, ale můžeme si dát doslova na co máme chuÅ¥. Nemůžeme samozÅ™ejmÄ› srovnávat stravovací návyky z dob kdy jsme lovili mamuty, ale dneÅ¡ní stravu je potÅ™eba srovnávat s tím, jak jsme jedli jeÅ¡tÄ› pÅ™ed pár desítkami let.

SpoleÄnost se vyvíjí, a ne vždycky bohužel v tom dobrém smyslu. Lidstvo se neustále nÄ›kde i v dneÅ¡ní dobÄ› potýká s hladem, a ne vÅ¡ude tak lidé mohou jíst. Nám to pÅ™ijde šílené, protože jsme zvyklí otevřít ledniÄku a dát si co chceme. Jenže ani tento přístup není úplnÄ› správný. Jíme cokoliv, aniž bychom se zamysleli, jaký vlvi má vlastnÄ› naÅ¡e strava na naÅ¡e zdraví.

VÅ¡ichni tušíme, co je a není zdravé, ale pÅ™esto se tím vÄ›tÅ¡ina lidí neřídí. Víme že zdravá je zelenina, luÅ¡tÄ›niny nebo rýže, a ohlednÄ› masa se názory stále různí. NÄ›kdo zastává názor že maso potÅ™ebujeme, nÄ›kdo že ne. Důležité je řídit se heslem “vÅ¡eho s mírouâ€, protože jedinÄ› tak dopÅ™ejeme tÄ›lu co potÅ™ebuje a naÅ¡e chuÅ¥ovým buňkám dodáme na co mají chuÅ¥.

Málokdo jí zdravÄ›, a roste poÄet lidí, kteří konzumují pÅ™evážnÄ› polotovary nebo upravené potraviny. I když si myslíme, že Äasto kupujeme zdravé potraviny, není to tak. Zejména maso z velkochovu je plné antibiotik, na která se my lidé stáváme rezistentní. To znamená, že pokud budeme stále jíst takto upravované maso, za pár let zaÄneme umírat na obyÄejné nemoci, protože nám antibiotika nebudou zabírat. Jediné Å™eÅ¡ení je chovat si vlastní zvířata a nebo dávat pÅ™ednost menším chovům s vyšší cenovkou.

Opravdu je potřeba přemýšlet nad tím co jíme, protože jídlo má obrovský vliv na náš zdravotní stav i na délku dožití.